OSAMĚLOST V BRNĚ

Na amatérských filmech mne vždycky dojímala jakási naivní čistota, emocionální přístup a obrazné vyjadřování, s nímž jsem se setkal i v některých letošních snímcích (a to bez ohledu na kategorie). Na příklad Ferenczikův film POLEDNE (Noon, Maďarsko/A) je vlastně monologem beze slov. Prostřednictvím velkých detailů rukou sledujeme vaření, prostírání, přípravu hostiny. Mateřskou láskyplnost veškerého tohoto konání však zmrazí stručná SMS: "Lituji, dnes nemuzeme prijet". Za emotivní připomenutí různých disonancí v lidských vztazích obdržely Ferenczikovy snímky Zlatou medaili v kategorii A (amatér). Ve filmu RODINNÝ PORTRÉT (A Family Portrait, r. Boo Junfeng, Singapur/S) se zase malá holčička ptá, co je to sex a starší bratr jí vysvětlí, že "sex je láska" (bronz kategorie S - student), zatímco rodinná sága GANGA (r. Jonathan Ng/Singapur/S) akcentuje tři základní pilíře života: zrození, smrt - a odpuštění. Atakdále.

Oceňuji, že i v těchto miniaturách se v široké škále žánrů skrývá moudrá úvaha nad zdánlivě drobnými šrámy naší existence. Ovšem ne každý filmař (a divák!) má chuť v kině filosofovat. Jinou z výrazných kvalit filmové tvorby je schopnost zachytit a evokovat bolestný nebo naopak očišťující pocit. Krystalickou ukázku představoval film AMANCAY (r. Mulagros Mumenthaler, Argentina/lP - nezávislý profesionál). Tento působivý snímek je vlastně "jen" záznamem víkendu na chatě, kde osamělá dívka vzpomíná na svého utonulého chlapce (Stříbrná medaile kategorie nezávislých profesionálů - IP). Poněkud nedoceněný film STÍN A VÍTR (Siu Ba, r. Árin Ínan Arslan/Turecko/IP - čestné uznání) zase zachycuje bez jediného slova, zajímavě fotograficky i zvukově, poklidný život v kočovné vesnici uprostřed stepi. V rychlé montáži na konci tohoto snímku pak objeví jeho malý protagonista i cosi zcela odlišného - tragedii lokálnĺ války. Poslední film v této žánrové kategorii, o němž se ještě stručě zmíním, maďarská SUPERMYČKA (Szupermosás) Zoltána Gergelyho vychází z pocitu "sladkého nicnedělání". Jeden ze tří mudrců, kteří tu rozvíjejí své úvahy, je přitom konfrontován s holou realitou - asi vrahem - a styl pocitového filmu je trochu překryt kriminální zápletkou. Porota Sdružení pro B16 tomuto titulu udělila prestižní Cenu Petra Hviždě.

Nejrozšířenějším žánrem je ovšem vyprávění příběhu. V této skupině zaujal nejvíce film 3 LÁSKY (3 LOVE, r. Agnieszka Smoczyńská, Polsko/S) o dívce, která na schůzce na inzerát potká nešťastnou náhodou sexuálního vraha. I díky herectví a osobnímu kouzlu R. Gasiorowské, jeho hlavní představitelky, nakonec tento snímek získal Zlatou medaili. I v této kategorii pochopitelně byly uděleny další (v daném případě tři) ceny.

V opozici k záplavě příběhů se však točí i nezávislé filmy o skutečné realitě, o lidech v každodenních, důvěrně známých situacích, jejichž příběhy nejsou podřizovány umělým dějovým konstrukcím. Zlatou medaili IP získal humorný kanadský film o prvním milostném zklamání a velké sesterské lásce PRVNÍ DEN MÉHO ŽIVOTA (The First Day of My Life, r. David Uloth) a Stříbrnou snímek Kristen Tanové 10 MI NUT POZDEJI (10 Minutes Later, Singapur/S), charakterizovaný jako "propletenec postav a jejich vztahů, zvyků, vtípků a jednání". Tato charakteristika je ovšem výstižná i pro styl dalších filmů inspirovaných realitou: G-23 (osudy uvaděče a několika diváků z kina), KDO MILUJE SLUNCE (Who Loves the Sun - o rozpadu přátelství dětí ve slumech) nebo VČE REJŠÍ HRA (Yesterday's Play - čtyřminutový záběr manželské debaty). Je zajímavé, že i tyto výborné filmy natočili rovněž studenti ze Singapuru (Anthony Chen, Chen-Hsi Wong, Ryan David Tan), jejichž kolekci porota ocenila udělením čestného uznání. Myslím, že díla tohoto žánru letos na Bl6 patřila k těm nejlepším.

Ale byl tu ještě další soubor prací, jejichž autoři jako by vyslechli výzvu loňské studentské poroty k natáčení veseloher. V této kategorii se zmíním alespoň o Stříbrné medaili, která byla nejvyšším uděleným oceněním. Získali jí Felix Binder (Německo/S), jehož dobře gradovaná komedie ZBAVTE MNE ČÍŇANA (Chinese Taka Away) o věrném, leč nešikovném služebníku, vtipně využívá přesně nasa zených gagů, a Olivier Klein (Francie-Kanada/lP), který pod názvem BHAI-BHAI natočil bláznivý indický muzikál se záviděníhodným švihem a spoustou inscenačních nápadů.

A závěrem již jen to nejdůležitější ze všech ocenění: kladem letošního ročníku B16 byla široká špička poměrně vyrovnaných filmů, chyběla však dvě, tři díla výrazně dominující svou formou i obsahem. Asi proto se nakonec porota nechala okouzlit svižnou parodií DVD (r. Ciro Altabás, Spanělsko/IP), postmoderní montáží nejrůznějších filmových postupů, a udělila jí Hlavní cenu. Dá se říci, že ve svém průměru nabyla letošní kolekce horší než ta loňská. Ve srovnání se studentskými filmy sa poněkud snížila úroveň nezávislých profesionálů, ubylo temné brutality a přibyla sexuální otevřenost. Náměty, výše popisované v pěti žánrech, se výrazně rozdělily do dvou částí. V jedné dominuje akce a humor, pro druhou je příznačné jakési existenciální tápání, smutek, ale bohužel často i určitá povrchnost zpracování. Zdálo sa mí, že základní tóninou celé přehlídky je problém osamocení, snahy protagonistů - většinou nezdařené - navázat bližší vztah. Ale i najambicioznější filmy daný stav spíš jen konstatují nebo naznačují. Výraznější pokus o jakési humánní poselství mi letos chyběl.

JOSEF VALUŠIAK

47. BRNĚNSKÁ ŠESTNÁCTKA

Otcové zakladatelé i ostatní pamětníci musí žasnout, jak se za čtyři desítky let ta filmová přehlídka proměnila co do technologie záznamu a projekce i co do složení účastníků. 16mm film zde už nenajdete, ale soutěž stále zůstává tou nestárnoucí, věčně mladou "šestnáctkou", svěží, trochu rozvernou, veselou i zádumčivou, tu v lepší, tu v trochu horší kondici, ale vždy s novým překvapením. Z prvních dětských krůčků se rozběhla do světa a už obsáhla (kromě Afriky) všechny kontinenty. Předvýběrová porota shlédla 252 filmů ze 37 zemí a do soutěže z nich vybrala 81 prací. Neúnavní pořadatelé letos podnikli i další důležitou akci a snaží se vychovat si nové diváky a autory doma. Aby podchytili jejich zájem, uspořádali zvláštní projekce a soutěž pro děti a mládež s nabídkou dalších kontaktů.

Amatérské filmy zpravidla zaujímaly jakousi naivní čistotou, emocionálním přístupem a obrazným vyjadřováním počínaje nápaditou symbolikou a experimentální formou konče. Potěšilo mne, že stopy tohoto stylu jsem nacházel i v některých filmech letošních (a to bez ohledu na kategorie). V nepřetržitém monologu nechává A. Ferenczik svoji hrdinku projít celou škálou pocitů od starostlivé péče po hysterický záchvat a teprve když se definitivně zhroutí, řekne dosud mlčící manžel jediné slovo: "Odcházím." (3 stěny/Maďarsko/A). Také jeho další film Poledne je vlastně monologem, ale beze slov. Ve velkých detailech rukou sledujeme vaření, prostírání, přípravu hostiny. Mateřská láskyplnost, která ze záběrů prýští, je však v závěru zmražena stručnou SMS: Lituji dnes nemuzeme prijet. Za emotivní připomenutí drobných i větších disonancí v lidských vztazích obdržela Ferenczikova kolekce Zlatou medaili v kategorii A (amatér). Ve filmu Rodinný portrét (B. Junfeng/Singapur/S) se malá holčička ptá co je to sex a starší bratr jí - na základě trochu šokující vzpomínky na rodinné fotografování - vysvětlí, že "sex je láska" (bronz kategorie S - student). Modrou barvou posedlý "stvořitel oblohy" se ve svém azurovém velikášství nezastaví ani před obětováním své milující dívky. Tento nápaditě natočený film Modrá Svena Stromsona, citlivě stylizovaný výtvarně i v akci, obdržel čestné uznání (J. Campanale/USA/S). Rodinná sága Ganga (J. Ng/Singapur/S) akcentuje tři základní pilíře života: zrození, smrt - a odpuštění. Atd. Velice si cením toho, že v těchto více-méně drobných historkách se skrývá moudrá ÚVAHA nad zdánlivě drobnými šrámy naší existence, a to v pestré škále emocí i žánrů.

Ovšem ne každý filmař (a divák!) má chuť v kině filozofovat. Jinou z výrazných kvalit filmové tvorby je emoce, schopnost zachytit a v divákovi vyvolat ať už bolestný nebo očišťující POCIT. V odborných textech se s žánrem "pocitových filmů" příliš nesetkáváme, ale zejména pro krátkou metráž nezávislých filmařů je jako stvořený. Takřka krystalickou ukázkou byl v letošní kolekci film Amancay (M. Mumenthaler/Argentina/IP). Dvacetiminutový, ale velice působivý snímek, s výbornou zvukovou složkou bez dialogů, je vlastně "jen" záznamem pobytu na chatě, kde osamělá dívka vzpomíná na svého utonulého chlapce (Stříbrná medaile kategorie nezávislých profesionálů - IP). Poněkud nedoceněný film Stín a vítr (A.Arslan/Turecko/ IP - čestné uznání) mi připomněl kdysi slavný film K. Šindó Ostrov. Dokumentárním stylem, s nádhernou fotografií a vynikající zvukovou atmosférou snímá beze slova poklidný život v kočovné vesnici uprostřed stepi. Ale v rychlé montáži na konci filmu malý protagonista objeví tragedii lokální války. Čestné uznání dostala i Zuzka (J. Tuka/ČR/S), dynamickou kamerou v blízkých záběrech snímané setkání dvou kamarádek, studie zajiskření mezi neúspěšnou a úspěšnější dívkou. Zajímavým experimentem jsou Tři sestry (G. Myznikova a S. Provorov/Rusko/IP), čtyřminutový záběr tří smutných holčiček na černém pozadí, stále usilovněji balancujících "na pokraji nervového zhroucení" a postupně padajících pod spodní okraj záběru. Po dlouhé tmě následuje stejně smutná "klaněčka" (čestné uznání). Za připomenutí stojí i další pozoruhodný, byť dramaturgicky poněkud nedotažený experiment Čekání na noc (V. Kovář/ČR/S), který zvítězil v posuzování poroty studentské. Z počtu a hodnoty udělených cen (jedna stříbrná a tři ČU) je patrné, že pocitový žánr si přízeň poroty nezískal. Neoceněny zůstaly další zajímavé filmy jako česko-německá kafkárna Obrazy z obrany dvora (B. Kilián/IP) nebo snová pastorální idylka Se zlomeným srdcem (A. Karunaová/Kanada/ IP) o vesničce, kde maminka s dětmi vyléčí váš smutek, hodný černoch pohřbí truhličku suvenýrů a moudrý stařík vymění vaše zlomené srdce. V pocitu "sladkého nicnedělání" začíná také rozumování tří mudrců ve filmu Supermyčka (Z.Gergely/Maďarsko/S). Jenže dva z nich odejdou a třetí je přinucen konfrontovat svou filosofii s holou realitou - zákazníkem, pravděpodobně vrahem - a styl pocitového filmu je poněkud překryt kriminální zápletkou. Speciální porota Sdružení pro B16 filmu udělila prestižní Cenu Petra Hviždě.

A tak se dostáváme k žánru nejrozšířenějšímu - vyprávění PŔÍBĚHU, který je sevřen řádem kauzality a logika i pravdivost jednání někdy bývá více méně podřízena nutnosti dosáhnout připraveného rozuzlení. V této skupině zaujal nejvíce film 3 lásky (A. Smoczynska/Polsko/S), kde na základě SMS odpovědi na svůj inzerát osloví hrdinka na nádraží čekajícího, přitažlivého muže. Jiná dívka se do kamery svěřuje, že onu SMS poslala - bez udání pohlaví - sama, ale pak se ostýchala přijet. Předtucha, gradující promyšleným střídáním linií obou dívek se naplňuje. V okamžiku největšího štěstí zamilované dívky se ostrým střihem objeví novinová zpráva o zavražděné oběti neznámého násilníka. Mimo jiné i díky herectví a osobnímu kouzlu R. Gasiorowské film získal Zlatou medaili. Klasickým příběhem pak je Zbytečný (H. Hok Man/Čína/S-bronz). Drsňák Jaa ovládá celou školu a tvrdě šikanuje především ustrašeného Minga. Posléze je zabit, ale ukáže se, že pomstu nečekaně vykonal sám Ming, který pak spáchá sebevraždu. Autorova filmařská obratnost dokázala dovést školní poměry až k nesnesitelné krutosti. Zatím co jednoduchý, ale zručně vyprávěný příběh filmu Monstrance (M. Čengel- Solčanská/Slovensko/S) nechal plně vyznít téma potrestané svatokrádeže (Zvláštní cena Brněnského kulturního centra), ve filmu Mozartův chléb (E. Kühn/Německo/IP - čestné uznání studentské poroty) je sci-fi téma budoucího hladu, zákazu hudby a vyvážení nezaměstnaných do Číny rozmělněno neobratným scénářem a špatným temporytmem.

V opozici proti záplavě příběhů začali někteří tvůrci točit nezávislé filmy o skutečné REALITĚ obyčejných hrdinů, zachycených v každodenních, divákovi důvěrně známých situacích nezávisle na konstrukci příběhu (viz slavný Smoke W. Wanga). V Brně získal Zlatou medaili IP roztomilý, jemně humorný film o prvním milostném zklamání a velké sesterské lásce První den mého života (D. Uloth/Kanada/IP). Stříbrnou obdržel snímek 10 minut později (K. Tan/ Singapur/S). V katalogu soutěžních filmů je charakterizován jako směs postav a jejich zvyků, vtípků, jednání a propletence jejich vztahů. Tento přesný popis je ovšem výstižný i pro styl dalších "reality" filmů: G 23 (osudy uvaděče a několika diváků z kina), Kdo miluje slunce (rozpad přátelství dětí slamu) nebo Včerejší hra (jediný 4minutový záběr manželského rozhovoru). Je zajímavé, že všechny tyto filmy natočili na výborné úrovni rovněž studenti ze Singapuru, jejichž kolekci 10 filmů porota ocenila udělením čestného uznání. Na stejné úrovni - ač bohužel neoceněný - k nim patří i mexický Rimel (C.G. Miranda/Mexiko/S), sugestivní studie velkoměstského osamocení a touhy po přátelství dvou nerovných povah - zamlklé pokojské a dynamické striptérky. Myslím, že díla tohoto žánru letos patřila k těm nejlepším.

Ale byl tu ještě další soubor prací, jejichž autoři jakoby vyslechli výzvu loňské studentské poroty k natáčení VESELOHER a v některých případech si vedli celkem zdatně. Na Stříbrnou medaili dosáhli F. Binder (Německo/S), jehož výborně gradovaná komedie Zbavte mne Číňana o věrném leč nešikovném služebníku se nikterak nepitvoří, ale rozesmává přesně nasazenými nápady a gagy, a O. Klein (Francie-Kanada/IP), který pod názvem Bhai-bhai natočil příhody indického emigranta Degola v Paříži, bláznivý indický muzikál se záviděníhodným švihem a spoustou inscenačních nápadů. Na třetím místě IP se pak umístila poněkud morbidní, ale výborně stylizovaná černá groteska Podivná smrt paní Millerové (A. Tublén a A. Broensted/ Švédsko-Dánsko/IP). Na výbornou, leč trochu statičtěji (linie matky) pojatou hříčku Nejlepší je pěnivá (J. Prušinovský/ČR/S) se v této konkurenci již ocenění nedostalo.

Nesporným kladem letošního ročníku B16 byla dosti široká špička poměrně vyrovnaných filmů, chyběla však dvě, tři díla výrazně dominující formou i obsahem. Asi proto se nakonec porota nechala okouzlit vynikající svižnou parodií DVD (C.Altabás/Španělsko/IP), postmoderní montáží nejrůznějších filmových postupů, a udělila jí Hlavní cenu. Pro čtenáře, který film neviděl, bude asi opět nejvýstižnější citát z katalogu: "Krátký film zahrnuje: výběr scény, trailer, vybrané střihy scén, alternativní konce, eliminované scény, videoklip, scénka ¨Co je to za obludu', audiokomentář, výběr postav a příběh ,Chlapec potkává dívku' ".

Mám-li na závěr shrnout svůj dojem z letošní kolekce, pak mohu konstatovat, že ve svém průměru rozhodně nebyla horší než ta loňská. Poněkud se snad snížila úroveň nezávislých profesionálů oproti filmům studentským, ubylo temné brutality, přibyla sexuální otevřenost. Náměty, výše popisované v pěti žánrech, se výrazně rozdělily do dvou částí. V jedné dominuje akce a humor, pro druhou je příznačné jakési existenciální tápání, smutek, ale bohužel často i určitá povrchnost zpracování. Zdálo se mi, že základní tóninou celé přehlídky je problém osamocení, snahy protagonistů - většinou nezdařené - navázat bližší vztah. A toto téma se pak probírá nostalgicky i vesele, v pocitu i v příběhu, v dominujícím motivu i ve skrytém podtextu. Ale i nejambicioznější filmy daný stav spíš jen konstatují nebo naznačují, k hlubší analýze se nepřiblíží ani hlavní cenou obdarovaný film DVD. Výraznější pokus o jakési humánní poselství mi prostě letos chyběl.

Ale pardon. Cožpak mluvení o "filmech s posláním" - natož jejich natáčení - dnes není společensky (a ovšem komerčně) nežádoucí?

Josef Valušiak - porotce

FILMOVÁ ŠKOLA PRO DĚTI A MLÁDEŽ PŘI FILMOVÉM FESTIVALU
BRNĚNSKÁ ŠESTNÁCTKA 18.- 21. ŘÍJNA 2006

Mezinárodní festival Brněnská šestnáctka letos po prvé přišel s novinkou v podobě projekce pro děti a mládež, obohacené také o filmovou dílnu. Cílem této akce bylo sblížení festivalu B 16 s dětmi, které před stavují potenciálně budoucí divácké a tvůrčí zázemí.

Program projekcí byl sestaven z filmů zaslaných z Nizozemí, jejichž autoři je přímo určili pro předškolní děti, dále z filmů, které vznikly přímo v Brně ve Vánoční filmové dílně. Pro děti základních a středních škol se program projekce skládal z výběru letošního roční ku soutěže Český lvíček, která se pořádala v Ústí nad Orlicí (videokazety byly zapůjčeny od pana Tuščáka, výběr filmů jsme si potom dělali sami - Sdružení pro B 16 a altemativní film). Dále se promítaly vybrané filmy z letošní B 16.

Po projekci byl zajištěna odborná přednáška vedená panem Rudolfem Sedleckým. Odborné firmy, zabývající se foto a filmovou technikou a příslušným softwarem umožnily dětem prakticky vyzkoušet práci s kamerou a střižnou. To vše proběhlo za podpory firem Canon, Comfor a Exac.

Děti a studenti, kteří měli zájem, zůstali po projekci a přednášce v kině Scala, kde vytvořili tvůrčí skupiny. Během krátké chvilky byl hotový krátký scénář a po převzetí kamery, vedeni zkušeným asistentem "filmařem", se pustili do natáčení filmu. Následovala práce se střihem. Pak už jen dodělat titulky a vybrat správnou hudbu. Vše vyvrcholilo v sobotu 21. října soutěží vlastní tvorby dětí. Po skončení se promítly zmíněné filmy, které byly vytvořeny v naší "Filmové škole" při B 16. Následovalo vyhlášení vítězných snímků s rozdáním cen a diplomů. Už teď se všichni pilně připravu jí na další 48. ročník B 16, kde chtějí představit svá nová dílka a s nimi uspět v konkurenci vrstevníků.

29.11. 2006 Katrin Taubingerová Sdružení pro B 16 a alternativní film

V rámci prezentace festivalu Brněnská šestnáctka na Letní filmové škole v Uherském Hradišti (ČR) byly promítány dne 29. 7.  2007 filmy z posledního 47. ročníku B 16:

Proč nechodím do kina / Why I Don´t Go to the Cinema,Martin Kozlovský / CR

Bhai-bhai, Olivier Klein / France-Canada

Sniper / Odstřelovač, Marko Popović, Srdan Janevski / Serbia 

Sî u Ba / Stín a vítr / Shadow and Wind, Árin Ínan Arslan / Turkey

A Family Portrait / Rodinný portrét, Boo Junfeng / Singapore

The Slippery Mountain / Kluzká hora, Galina Myznikova, Sergej Provodiv / Russia

3 love / 3 lásky, Agnieszka Smoczynska / Poland

Chinese Take Away / Zbavte mě Číňana, Felix Binder / Germany

Na maďarském festivalu BUSHO, který proběhl v Budapešti ve dnech 3.- 7.srpna 2007 byla promítnuta kolekce filmů z B16, stejně tak na festivalu III. Polifilm, International Youth and Students Film-, Video Festival, který proběhl ve dnech 23.- 26.srpna  2007 byla promítnuta rovněž kolekce filmů z B16.

Kolekce pro BUSHO - Budapešť, Maďarsko - 3. - 7. 8. 2007
3 Love, Agnieszka Smoczyńska/Poland

Chinese Take Away, Felix Binder/Germany

The First Day of My Life, David Uloth/Canada

Wasted, Hui Hok Man/China-Hong Kong

A Family Portrait, Boo Junfeng/Singapore

DVD, Ciro Altabás/Spain

Kolekce III. Polifilm - Budapešť, Maďarsko - 23. - 26. 8. 2007
Sniper, Marko Popović, Srdan Janevski / Serbia

Chinese Take Away, Felix Binder/Germany

Proč nechodím do kina / Why I Don´t Go to the Cinema, Martin Kozlovský / CR

The Amazing Death of Mrs. Müller, Antonio Tublén, Alexander Broensted/Sweden+Denmark

Nejlepší je pěnivá - Bubblebath is best, Jan Prušinovský/CR

47th B16 Videoclip, Petr + Katrin Taubingerovi/CR